Je charakteristický přepracovanými francouzskými vzory, zesílenými vlivem moravského baroka.

Zámek má typickou čtyřkřídlovou dispozici kolem nádvoří a obklopen je kruhovým parkem o rozloze 2,5 ha, v jehož středu je zámek situován a z něhož vycházejí čtyři cesty lemované lipovým stromořadím do všech světových stran. Zámek se kromě jiného pyšní sbírkou slavnostních kočárů.

V parku najdeme velkolepé stromy, jmenujme alespoň červený buk či dnes tolik populární jinan dvoulaločný (ginco biloba). Poslední zásadní úpravy parku se realizovaly pod vedením zahradního architekta Křemene v roce 1925. Tento objekt se řadí k nejvýznamnějším na Moravě. Kromě zajímavých dřevin tu najdeme i kolonádu, litinový altán a bazén.

V roce 1726 koupili náměšťské panství Harrachové, kteří patřili k významným rodům v Habsburské říši. V této době jim jako sídlo sloužil starý tzv. Dolní zámek. Po skončení sedmileté války (přesně 1.3.1766) začal Ferdinand Bonaventura se stavbou nového zámku poblíž zříceniny středověkého hradu. Toto nové letní sídlo je postaveno v ranně klasicistním slohu se zřetelnou inspirací francouzskými vzory. Současně vznikl také kruhový park kolem zámku, ze kterého vybíhají do všech světových stran cesty lemované lipovým stromořadím. Na obvodě zadního půlkruhu bylo postaveno 17 tkalcovských domů – parcely domů se paprskovitě rozbíhají do prostoru. Takový sídelní útvar je zcela neobvyklý a u nás asi jediný v našich krajích. Pro nový zámek se vžilo označení Horní zámek a starý zámek se nazývá Dolní zámek.

V roce 1778 zdědila zámek dcera hraběte z Harrachu Marie Róza, provdaná za hraběte Kinského. Kinští byla stejně jako Harrachové jednou z nejpřednějších rodin v říši. Manžel Marie Rózy – Josef hrabě Kinský se dokonce po smrti svého otce stal v roce 1792 knížetem a hlavou celé rozvětvené rodiny. Nikdy předtím, ani potom již Náměšť jako svou vrchnost neměla člověka s knížecím titulem. Neboť jeho nástupce v Náměšti, druhorozený syn František Josef Kinský, byl jen hrabětem. Knížecí linie rodu totiž šla dál po prvorozeném synovi – Ferdinandovi Kinském. Poslední náměšťský Kinský – hrabě Evžen II., prodal roku 1916 náměšťský velkostatek velkoobchodníku se železem Františku Ottahalovi z Olomouce za 2 300 000 rakouských korun. Hrabě Evžen II. zemřel bezdětný roku 1939 ve Vídni a ním vymřela i náměšťská větev hrabat Kinských.

František Ottáhal, který měl výsadní zastoupení u Vítkovických železáren pro prodej zboží na celé Moravě, se snažil koupí velkostatku a Horního zámku ukázat svůj majetkový vzestup. Manželé Ottáhalovi si zámek nechali zmodernizovat – zavedli zde elektřinu, vodu a instalovali ústřední vytápění, z této doby pochází také úprava zámeckého parku – park byl obehnán zídkou, byly postaveny: kolonáda, jezírko a bazén. V roce 1943 zemřel František Ottáhal a jeho rozsáhlý majetek byl rozdělen mezi jeho ženu a děti. Zámek a k němu náležející velkostatek vlastnila z 1/2 manželka Anna, 1/4 syn Otto a 1/4 dcera Helena. 17. června 1945 byl majetek rodině podle Benešových dekretů zkonfiskován a byli prohlášeni za Němce. Byla to jedna z prvních konfiskací v ČSR.

Do konce roku 1999 zámek spravovalo Vlastivědné muzeum v Olomouci, od 1.ledna 2000 do 30.června 2000 SSHZZSM (Správa státních hradů, zámků a zahrad Severní Moravy). Od 1.července 2000 je zámek majetkem Obce Náměšť na Hané.

Vstup je umožněn od dubna do října, sobotní dopoledne jsou vyhrazena pro svatební obřady.