První písemné zmínky o bouzovském hradu (kde se snad dokonce narodil Jiří z Poděbrad) vypínajícím se nad obcí nad soutokem říčky Třebůvky a potoku Špránek, pocházejí z roku 1317, kdy jej založil Búzov z Búzova (takhle zněl název naší obce ve staročeštině). Původně to byl gotický hrad bergfritového typu, který byl rozšiřován ve druhé polovině14. a v 15. století. V roce 1558 hrad vyhořel, počátkem 17. a v první polovině 18. století pak proběhla jeho přestavba, jejíž radikálnější podoba se realizovala v letech 1895–1909 – tvář hradu vtiskl projektant George J. von Hauberrisser a byl to otisk pozdně historizujícího, romantizujícího stylu.

Hrad má oválný půdorys, je chráněn hradbou a doplněn čtyřmi podkovovitými nekrytými baštami, které se otvírají do prostoru parkánu. Nádvoří je na jihu, východě a severu obestavěno obytnými křídly, na západě je uzavřeno hradní zdí. Na nádvoří hradu můžeme obdivovat novorenesanční kašnu zakrývající studnu vytesanou ve skále do hloubky celých 52 m. Okolní krajinu budeme mít jako na dlani při pohledu z 58 m vysoké hlásky. Předhradí tvoří dvě budovy a kaple Panny Marie, mosty vedoucí k hradu jsou vybudovány z lomového kamene a opracovaných pískovcových kvádrů.

Kolorit hradu dotváří půvabný a vcelku rozsáhlý zámecký park. Je to přírodně krajinářský útvar založený v 19. –20.století v rámci přestavby hradu. V zadní polovině parku najdeme tzv. rytířské kolbiště. Příjezdová cesta k hradu je lemována lipovou alejí. K historickým památkám zde patří socha Jana Nepomuckého stojící vlevo od mostu a pocházející z roku 1714. Při svahu po cestě z obce k hradu nás jistě zaujme kostel sv. Gotharda, přestože je poněkud stíněn hradním majestátem. Je to jednolodní stavba s boční kaplí, v jejíž předsíni je umístěn reliéf Panny Marie. Kostel pochází ze 2. čtvrtiny 16. století. Patří k němu i ohradní zeď, neomítnutá, se sešikmenou korunou zdiva.