Pňovice se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Obec leží v rovinaté zemědělské krajině při údolní nivě řeky Moravy v severním cípu Hornomoravského úvalu mezi potokem Hlavnicí a řekou Oskavou. Žije zde více než 1 000 obyvatel. Pňovicemi protéká řeka Oskava. Jižním cípem vesnice prochází hranice CHKO Litovelského Pomoraví, které je jedinečným územím se zachovalým lužním lesem a meandrující řekou Moravou. 

Název 

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Pňovici odvozené od osobního jména Peň (totožného s obecným peň - "pařez"). Význam místního jména byl "Pňovi lidé". Ve 13. a 14. století se také používala podoba Pněvice. Německé názvy Kniebitz, Kniewitz a Knibis vznikly z českého názvu nahrazením skupiny pn-, kterou němčina nezná, za kn-a změnou přípony. Zajímavé je, že původní jméno obce znělo Piňovice. Na použití zkráceného tvaru se místní dohodli až v roce 1918.

Historie

Původně bylo území v okolí Pňovic osídleno již v neolitu a halštatu, četné archeologické nálezy z této i pozdější doby jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Nejstarší zmínka o Pňovicích pochází z listiny z roku 1249, vypráví se v ní o středověké tvrzi – sídle vladyky Oneše z Pňovic. Tato listina je sice falzum, ale její věcnou věrohodnost stvrzuje v roce 1270 Přemysl Otakar II. Tehdejším majitelem Pňovic byl zeman Oneš z rodu pozdějších pánů ze Žerotína.  Ve 14. století patřila obec k majetku pánů ze Sovince. Ti zde založili pňovskou větev, ze které se Jan Pňovský ze Sovince stává hejtmanem města Litovle. Obec existovala prokazatelně až do roku 1555, kdy z historických pramenů mizí. V té době se však objevuje, tentokrát už jako součást Pňovic, hospodářský dvůr, který nese jméno Papůvka. 

Dnešní osada Pňovic – Papůvka se rozkládá severně od Pňovic a má velmi starou historii, starší než samotná obec Pňovice. Na jejím místě stávala osada Popovice a později panský dvůr Popůvka, pojmenovaný po právě zaniklé osadě. 

Dnešní Pňovice jsou převážně zemědělskou obcí, o kulturní a sportovní život občanů se zde stará řada zájmových organizací a spolků: Dechová hudba Pňovice se skoro 150letou tradicí, Kruh přátel hudby Pňovice, Sbor dobrovolných hasičů Pňovice a TJ Sokol, Historický spolek Kirri, Futsalový klub Bulldogs, Dřeváci, Honební společenstvo Pňovice, Veselý žluťásek Pňovice, Spolek rybářů Pňovice ad. Obec je členem mikroregionu Uničovsko a také mikroregionu Litovelsko. Je zde pošta, obchod, mateřská a základní škola. V obci se každoročně pořádají Svatováclavské hody, pálení čarodějnic, Halloween, rozsvěcování vánočního stromečku a dětské dny.

V obci je Tělovýchovná jednota Sokol Pňovice, která sdružuje oddíly fotbalu mužů a žen, florbalu, volejbalu, aerobiku a tenisu. Obcí prochází také cyklistická trasa navazující na síť cyklostezek Litovelského Pomoraví.

Pňovice jsou obcí návesního typu a dodnes si zachovaly své historické jádro. V okolí Pňovic se nachází archeologické naleziště, kde byly objeveny broušené intarzie a keramika platěnické kultury. Dominantou malebné historické návsi je  klasicistní kostel sv. Václava, který byl vysvěcen v roce 1771 a fara z roku 1773. U mostu přes Oskavu stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1860, na Papůvce u silnice do Strukova litinový kříž z roku 1831 a kamenný kříž v polích východně za obcí, který pochází z roku 1867. Památník obětem světových válek zdobí postava truchlící ženy, autorem je sochař J. Pelikán.