Nalézt Fuňkovu studánku není až tak těžké, je dokonce označena na mapě. Je vlastně pramenem řeky Blata, jak hrdě hlásá tabulka, která je u ní umístěna. Na tabulce, je také seznam všech obcí, kudy potok, tedy řeka, protéká. Blata pramení mezi obcemi Bílsko a Vilémov, nad Prátnou. Značená cesta ke studánce nevede, to by bylo příliš snadné. Ale stačí se držet Blaty a pramen pan není těžké nalézt. Jinak než pěšky to nepůjde. Není to daleko, od Prátné asi 1,5 km převážně lesem. Trochu hledat se však musí, vodítkem je stále pramínek Blaty. A pak najednou – překvapení! Fuňková studánka a nad ní malebný dřevěný altánek a kolem posezení. Vždycky je tam několik hrníčků k napití studené vody přímo od pramene, avšak pozor! Přítomnost hrníčků rozhodně neznamená, že voda je pitná. Ale káva z téhle vody je prý moc dobrá. K „Foňkově stodynce“ se chodilo vždycky, dřív však určitě vypadala jinak. Současná podoba je jen pár roků stará. I úpravu se patrně postaraly Lesy České republiky, ale žádná zmínka o tom na místě není.

Na Fuňkovu studánku vzpomíná rodák z Bílska, dr. Jan Knaibl: Schůzky u lesního koupaliště.

Příjemné vzpomínky mám na naše prázdninové schůzky na pořádku našeho (20.) století s vilémovskou společností v lese mezi Vilémovem a myslivnou na Nových polích u tzv. Foňkové stodynke, kde vzniká pozok Blata. Na potoce bylo tam zřízeno malé koupaliště. Ze společnosti vilémovské si připomínám mimo několika studentů pana Vymětala, syna bývalého vilémovského nadučitele, který přijíždíval do Vilémova na dovolenou z Prahy, kde byl zaměstnán u Národního divadla, učitele Zezulu, nadučitele Kočího s manželkou a dvěma dcerami a právnického doktora. Schůzky se mimo bílských studenů zúčastnili též někteří bílští občané. K občerstvení dávala si společnost dopraviti z Vilémova pivo. Les, kde se nacházelo koupaliště, patřil tehdy k chudobínskému panství.