Husté a neproniknutelné lesy na v okolí Střeně v povodí Moravy ,bývaly v dávných dobách přirozenou a dobrou skrýší obyvatelstvu okolních vesnic, když lítice válečná se přihnala do těchto krajů. Zvláště bažinaté a těžko přístupné povodí řeky Moravy bylo přímo stvořeno chránit obyvatelstvo z vesnic mezi Olomoucí a Litovlí. Zvláště za dlouhých válek švédských ukrývalo se tu obyvatelstvo i se svými majetky.
Když bylo 6.března 1645 poraženo císařské vojsko Švédů v Čechách u Jankova a švédský vojevůdce Torstenson se obrátil se svýmái vojsky na Moravu ,zavládl po vší zemi strach a děs. Obyvatelstvo královského města Litovle,které zažilo jejich strašné drancování a vraždění ve smutně památných dnech 18.a19.června 1634,rozuteklo se do okolních lesů a hor a ve městě zůstalo prý sotva šest mužů.
Cizáčtí vojáci podnikli loupežné výpravy do okolních vesnic . Jaké však bylo mnohdy jejich překvapení ,když vtrhli do vísky a našli obydlí opuštěna. Tu ze msty zapalovali a pustošili a jen strašnou spoušť za sebou zanechávali.
Smutný byl mnohdy návrat a shledání zachráněných obyvatel s domovem. Jejich majetek byl úplně zničen, vše obráceno v trosky . Mnozí živí se stali po takovém nájezdu úplnými žebráky . I do nejodlehlejších míst v bažinách a lesích zastrčených ,jako až do Střeně pronikli ,kdež úředníci panští a poddaní lidé, ženy, děti a dobytek ,jak se domnívali ,v bezpečném úkrytu měli . Zvláště huláni projížděli tyto lesy a močály a močály mezi Olomoucí a Litovlí ,ale nejsouce obeznámeni s místními poměry ,hynuli v místních lesích a vodách, zastiženi puškami pronásledovaných.
Jezdecké tlupy projížděly krajem a slídily po ukrytých .  Nejčastěji byl vyhledáván les mezi Lhotou ,Hynkovem a Stření ,  obtékaný řekou Moravou a tvořící velký ostrov mezi jednotlivými rameny řeky, k němuž byl přímý přístup velmi nesnadný . Tu bývali obyvatelé okolních vesnic a měst poschováváni a proplakali mnohou trpkou a beznadějnou  chvíli.  Na památku na ty těžké doby a na hořký pláč nazývá lid tuto část lesa Plačkov .