Okolí Mladče je nesmírně zajímavé a bohaté na turistické atrakce. Zároveň voní romantikou a skýtá útočiště nejen milovníkům výjimečných cílů či zvláštností, ale i těm, kteří hledají klid a duševní harmonii skrze inspiraci krásou a přirozenou účelností přírody. Proto se již od roku 1933 Mladeč pyšní státní přírodní rezervací Třesín, která byla nazvána podle nepřehlédnutelného osamělého vrchu západně nad Mladčí. Kopec skrývá ve svém nitru jeskyně, propasti a rokle. Ostatně vápencové jeskyně jsou asi největší atrakcí pěkně upravené obce Mladče.

Jeskyně byly objeveny letech 1815, 1826 a 1828 (při stavbě císařské cesty  - dnešní II/635) a našly se zde četné pozůstatky lidských i zvířecích atributů z paleolitického období a z doby kamenné a také kostěné industrie z téže doby. Blízko nich byla v roce 1918 otevřena turistická chata a sedmisetmetrová sáňkařská dráha, na jejíž provoz dohlížel v té době známý silák Gustav Frištenský (mistr Evropy v řecko-římském zápase). Dnes se bohužel ani jedna neprovozují. Třesín i se svými jeskyněmi se od 15.11. 1990 stal součástí CHKO Litovelské Pomoraví, jež zaujímá na 90% katastru obce.

Vápenec dal zdejšímu kraji také práci. Do dnešních časů zůstala však jen Vápenka Vitoul s.r.o. Společnost najdeme na jihovýchodním okraji Třesína, blízko půvabného vlakového nádražíčka a zaujme nás kontrastem technické, chladné modři budov určených ke zpracování vápence a několika křehkých barokních staveb přímo v jejím areálu. Samozřejmě nelze přehlédnout vápencový lom.

Obec Mladeč byla písemně doložena už roku 1350, leží ve výšce 242 m a čítá 145 domů. Název obce je odvozen od jména Mládek a Mladeč tak označuje „lid Mládkův“. K historii obce podotkněme, že Mladeč původně patřila k mohelnickému biskupskému panství, později k panství řimickému, ve 14. století byla samostatnou obcí, avšak po roce 1371 byla přidružena k panství úsovskému. První vlna německé kolonizace uskutečněná ve 2. pol. 14. století a ani její vlna druhá (2. pol. 16. stol.) neoslabila sílu původního, převážně českého obyvatelstva v Mladči. V září roku 2002 byl položen základní kámen ke stavbě nové kaple v centrální části obce a nyní se už mohou místní pochlubit velmi pěknou moderní sakrální stavbou.

K obci je přidružena víska Sobáčov - leží v nadmořské výšce 235 m mezi hlavní silnicí k Mladči a Mlýnským potokem. Čítá 90 domů. Pyšní se jedním z nejstarších mlýnů na Litovelsku zmiňovaným již v roce 1371.

Se Sobáčovem se pojí vodnická pověst o zeleném mužíčkovi, který vysedával v noci na kupce sena a lebedil si. Kolemjdoucí děda zatoužil po jeho botě, kterou vodník v seně zapomněl, když běžel k rybníku shlédnout právě rozkvetlý leknín. Ukradl vodníkovi botu a po zbytek života si ji pak nemohl vynachválit – nepromáčela se, netrhala, hřála v zimě a chladila v létě…když děda zemřel, bota záhadně zmizela…asi se vrátila zpět ke svému původnímu majiteli…

Druhé přidružené sídlo, Nové Zámky, je osadou čtyř budov tvořící půvabný vstup do tajemného lesa Doubravy…Leží při staré silnici z Litovle do Loštic. Nadmořská výška je 251 m. První zmínka pochází z roku 1690. Původně zde byly jen rozsáhlé lužní lesy plné zvěře – král je v polovině 15. století daroval Karlovi a Václavovi z Vlašimi, později zde Boskovicové postavili zámeček, který se dostal do majetku Lichtenštejnů. V roce 1850 byly Nové Zámky připojeny k Mladči.

Osada je tvořena vlastně jen areálem klasicistního zámku, který byl již od 16. století centrem kratochvílí vrchnosti milující lovy. Překrásné okolí zámku dotváří přírodní park vybudovaný ve volné krajině. Na severním úpatí Třesína najdeme zbytky objektu zvaného Rytířský sál. Ten byl tvořen kolonádou 16-ti sloupů. Objekt vyhořel po roce 1900.

Za povšimnutí stojí také Čertův most, což jsou skaliska stojící naproti sobě spojena kameny doplněnými železnými obručemi. Váže se k nim pověst o dvou bratrech – Matěji a Janovi a jejich nesplnitelné sázce, že jeden z nich vybuduje mezi skalisky za pouhých 24 hodin most. Bratr, který se takto honosil, požádal o pomoc čerta – tomu se upsal krví, avšak když pro něj čert přiletěl, byl muž nepolapitelný. Obkreslil kolem sebe kruh svěcenou křídou…od té doby se místo nazývá Čertův most. Pár set metrů jižně od Mladče je ve svahu vybudována velká obora, která slouží myslivecké zálibě. A tak tu můžeme obdivovat zubra, býky či jiný, dokonce cizokrajný skot.