Obec Senička leží západně od Olomouce, na samém okraji Hané, v předhůří hanácké vrchoviny, ve výšce 260 m. Obec čítá 91 domů a asi 340 obyvatel. Senička byla v okolí známá kvalitním chovem koní, ale kromě nezbytné kovárny se tu nacházely také dva mlýny, Horní a Dolní, olejárna a kupecký krám. Od roku 1994 je **obec vyhlášena památkovou zónou**, to znamená, že nově postavené nebo opravené domy musí zachovat původní kolorit vsi.

V současnosti se z památek zachovala na návsi stojící kaple Svatých andělů strážných. Dále v Seničce najdeme smírčí kříž v nice kapličky, který pochází ze století 16. století. Tesáním smírčích křížů odsouzenci na smrt prosili o boží milost. V roce 1823 byla v Seničce postavena socha sv. Jana Nepomuckého, jejíž kolorit dotvářely dvě 200 let staré lípy, které však byly vyvráceny větrnou smrští v roce 2002. Velmi populární jsou ohrady proti povodním v zahradě domu čp. 28.,

Založena byla v roce 1348 a původně patřila Elišce z Kunštátu, ale její osídlení se datuje už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Do 16. století byla Senička rozdělena mezi řadu feudálních vlastníků, pak se stala majetkem olomoucké kapituly.

Ze známých seničských rodáků jmenujme J. Svozila, což byl ve druhé polovině 19. století obhájce rolnických práv a zároveň starosta obce, který byl také říšským poslancem. Dále dr. Zapletala, ředitele české koleje v Římě. Dalším ze známých rodáků je J.Koudelák – učitel, publicista a spisovatel.