Střed hradiště chránila od jihozápadu k jihovýchodu ve velkém oblouku (průměru asi 50m) soustava hradních příkopů. Celé hradisko mělo obvod asi 150 m. O jeho vzniku se nedochovala žádná písemná zmínka. 
Za husitských válek hrad obsadil Ctibor Tovačovský z Cimburka. První doložená zmínka o hradu pochází až z května 1423. Tou dobou byl hrad obléhán vojskem olomouckého biskupa Jana Železného, pod velením moravského zemanského hejtmana Petra Strážnického z Kravař a Václava z Dubé, coby přívrženců císaře Zikmunda. Hrad hájený husitskou posádkou vedenou Ctiborem z Cimburka však dlouho neodolal a zřejmě byl poškozen. 13. května 1423 Ctibor z Cimburka kapituloval a přísahal věrnost a poslušnost Zikmundovi. Rovněž se zavázal pomáhat proti všem jeho nepřátelům. Výjimkou byl pouze jeho vlastní bratr Jan Tovačovský z Cimburka, přívrženec strany „podobojí“.
Další zmínka o hradu Náměšti pochází z let 1480 a 1482. Po ukončení válek se hrad vrátil původním vlastníkům a převzala ho Alena z Náměště, dcera Artleba z Náměště.
V průběhu 16. století však již byl hrad pravděpodobně opuštěn, protože byl poměrně malý a nepohodlný. Zanikl v průběhu česko-uherských válek. Funkci šlechtického sídla a správního střediska náměšťského panství a statku a nahradila tvrz na místě dnešního Dolního zámku.
Zříceniny hradu existovaly ještě v 18. století. Postupně však i zbytky hradeb vzaly zasvé, protože byly vhodným zdrojem stavebního materiálu pro místní obyvatele.
V 19. století byly v těchto místech prováděny archeologické průzkumy, při nichž byly nalezeny zbytky středověké keramiky (ze 14. až 15. století).