Měrotín leží ve svazích Drahanské vrchoviny ve výšce 327 m asi 8 km západně od Litovle. Jižně, asi 1 km od obce, je zalesněný vrch Šumina (418 m.n.m.), severní obzor lemuje hřeben vrchu Třesín (344 m.n.m) vzdálený asi 2 km, ve kterém se nachází známé **Mladečské jeskyně**. Západním směrem se zvedá Drahanská vysočina (přesněji Bouzovská či Ludmírovská), na východ je otevřen pohled do kraje Hané, obzor tvoří od severu k východu masív Jeseníků, v dáli lze spatřit Oderské a Hostýnské vrchy.

Nyní obec čítá 92 domů a 289 obyvatel, je tu několik soukromých zemědělců a drobných řemeslníků, udržován je obchod s potravinami a pohostinství. Jméno obce bylo dříve Myrotyn a první písemná zmínka o ní je datována do roku 1365. Nejstarší měrotínská obecní pečeť má v kruhovém pečetním poli obraz patrona kostela sv. Martina na koni odsekávajícího mečem plášť a podávajícího jej žebrákovi, klečícímu před ním.

Vesnice je silnicí třetí třídy, vedoucí od Savína směrem na Mladeč a dále na Litovel, jakoby rozdělena na dvě části. Dáme-li se východním směrem, povede nás silnice lemovaná javory. Z prvního svahu směrem dolů míříme do středu obce, po pravé straně míjíme půvabnou kapličku. Drobná sakrální architektura je datována na hlavním portálovém klenáku letopočtem 1843. Cesta pak prudce stoupá vzhůru a vede nás k východnímu konci obce. Zde jistě nepřehlédneme „stadionek“ (postavený nedaleko bývalého kravína), v zimním období plný bruslících dětí. V záměru TJ Sokol je vybudovat na hřišti asfaltovou hrací plochu, aby mohl v létě sloužit ke skateboardingu ap.

Na opačné, západní straně obce, které se kdysi říkalo „úřední čtvť“, je zdravotní středisko, tělocvična sloužící i jako kulturní sál, hospoda, obchod, fara, budova obecního úřadu (zde sídlila ještě před asi dvaceti lety škola), kostel a hřbitov. Pozornosti zasluhuje římskokatolická fara, hodnotná barokní architektura z roku 1772, která je zapsaná v seznamu nemovitých kulturních památek ČR, ale především nedaleko stojící farní kostel sv. Martina Tourského.

V posledních letech se v Měrotíně daří novým záměrům – z objektu staré školy vznikl obecní dům, kde má své místo i knihovna s veřejně přístupným internetem, bylo zbudováno hřiště pro předškolní a školní děti, proběhla rekonstrukce místní komunikace, apod. Z dobrovolných spolků jsou ve vsi aktivní Sokoli a hasiči. Daří se uspořádat sportovní, kulturní a společenské akce, např. sáňkiádu, hodovou zábavu, společenský ples, maškarní zábavu pro děti ap.

Z měrotínských rodáků zmiňme lékaře Jana Izáka, žijícího v 19. a 20. století, který proslul tím, že zdarma léčil chudé a založil i lázně, které fungovaly do roku 1890. Léčilo se zde revma a žaludeční choroby. Další významnou osobností v obci byl řídící učitel Vladimír Juráš (1872-1950), místní kronikář a varhaník. Založil dětský pěvecký sbor při kostele a celkově povznesl kulturu obce. Byl znám jako autor duchovních skladeb a písní, je uveden v Českém hudebním slovníku osob a institucí.

V okolí obce se minulosti těžil na několika místech velmi kvalitní vápenec. Těžba se soustředila do lomu Skalka – Měrotín, patřícímu firmě VÁPENKA VITOUL s.r.o. založené už v roce 1913, která vápenec zpracovává drcením a mletím s odstupňovanou jemností podle účelu použití. Původně se firma zabývala pálením vápna ve dvou kruhových pecích – odtud dřívější název „kruhovka“. Vápenka i lom se nachází nedaleko obce směrem severovýchodním.