Její nejplošší, nejníže položenou část, reprezentuje Haná. Tato oblast je téměř bezlesá, s tou nejúrodnější půdou a zalidněná většinou obyvatel žijících v mikroregionu. Oficiální název této oblasti je Uničovská plošina, Středomoravská niva a Prostějovská pahorkatina. Zvlněnější část regionu je tvořena východosudetskou Bouzovskou vrchovinou, na kterou navazuje další nížina - Mohelnická brázda. Kuriozitou oblasti Litovelska jsou meandry vytvořené řekou Moravou, podzemní krasové jevy (Mladečské a Javoříčské jeskyně) a vlastně celé povodí Moravy, která patří do úmoří Černého moře. Řeka je zde typická četnými bočním rameny, u Střeně vytváří přírodní ostrov, u Mladče pak písčiny. V celých dvou pětinách své délky protéká Morava lesy, zde jsou to lesy lužní, z velké části patřící do CHKO Litovelské Pomoraví. Zajímavostí také je, že Morava přímo neprotéká žádnou obcí kromě královského města Litovle. Naši předci stavěli svá obydlí dále od řeky, která je na jaře zdrojem častých záplav.

Typickou strukturu nivní krajiny tvoří mozaika ekosystémů vodních toků, slepých meandrů, periodických tůní, mokřadů, slatin, travinných společenstev a různých typů lužního lesa od nejvlhčích olšových vrbin až po relativně nejsušší lužní doubravy.

Významným charakteristickým rysem lužních lesů je existence jarního aspektu – brzy z jara, ještě před rozvinutím listů na stromech, rozkvetou koberce sněženky předjarní, bledule jarní, dymnivky duté, dále lze hojně vidět orsej jarní, křivatec žlutý a jiné jarní květiny. Začátkem května rozkvete i známý česnek medvědí. Jaro je tak jistě nejkrásnější roční dobou v Litovelském Pomoraví.

Co se týče podnebí, patří oblast Litovelska do mírného pásma a pro své značné rozpětí nadmořských výšek (od dvou set a k sedmi stům metrům) a značnou zprohýbanost terénu, je podnebí mikroregionu v jednotlivých obcích, rsp. menších oblastech, značně rozdílné. Průměrně je v oblasti 35 jasných dní v roce, 145 dní zamračených a 89 dnů s mlhou (výskyt mlhy je však výrazně závislý na vzdálenosti místa od řeky).

Nejúrodnější půdou, černozemí, se může pochlubit zejména okolí Litovle, celkově však půda v kraji patří mezi neúrodnější v naší zemi.