Ještě před deseti lety se jim věnovala jen malá pozornost. Teď se stávají často dominantou obce.  O čem je řeč? O památnících, které připomínají padlé vojáky z první světové války. Nejsou to hroby v pravém slova smyslu. Muži, kteří mají na pomníku jméno, padli někde daleko od domova a jejich pravé hroby jsou tam, v daleké cizině. Do svých obcí se nevrátili. Jejich blízkým chybělo místo, kde by je mohli oplakávat, zapálit svíčku. Po roce 1918, až skončila válka, vznikaly v obcích sbírky, často z iniciativy Sokolů, za účelem postavení důstojného společného památníku. Většinou uprostřed návsi nebo náměstí byl padlým hrdinům postaven společný válečný hrob. Podle finančních možnosti byly postaveny majestátní pomníky zdobené sochami vojáků, plačících žen, dětí, orly, lvy, opatřeny nápisy i verši. Jinde vznikly skromné mohyly nebo jen kamenné desky.

Na všech památnících jsou jména padlých. Ne všude je datum, kdy padli. Často je uveden věk nebo rok kdy se narodili. Někde je uvedeno, na kterém bojišti zemřeli.  A fotografie. Ty jsou na mnoha pomnících. Sotva dospělí muži nebo tátové od dětí. Jaké měli plány a sny?

V roce 2004 vydalo Ministerstvo obrany zákon o válečných hrobech, v němž ukládá všem obcím péči o tyto památníky a obcím s rozšířenou působností, tedy i Litovli, evidenci všech válečných hrobů včetně evidence osob na památnících uvedených. Všech 52 památníků a pamětních desek na Litovelsku bylo postupně vyhledáno a zdokumentováno a byly vytvořeny seznamy padlých vojáků. Ty byly předány na portál ministerstva obrany a v současnosti lze na www.valecnehroby.army.cz vyhledat informace o památnících v ČR i v zahraničí. A taky o samotných padlých. Evidence padlých, kteří jsou uvedení na památnících, je využita i v Armádním muzeu v Praze na Žižkově. Vstup do velmi zajímavého muzea je překvapivě zdarma.

Obce nyní vracejí válečným hrobům původní lesk a ty se stávají opravdovou dominantou obce. Každý z nich stojí za prohlédnutí, přečtení textu a zamyšlení se nad osudem padlých, pro které byl pomník vystavěn.  Postupně budeme psát o některých z nich, o těch, které navíc skrývají zajímavý příběh.