Téměř v každé obci, i v té nejmenší, jsou válečné hroby. Nejsou to to hroby v pravém slova smyslu, připomínají padlé vojáky z první světové války.

Své spoluobčany, kteří položili životy během 1. světové války, uctili i občané Choliny. Uprostřed obce, přímo v křižovatce, kde odbočuje silnice k nádraží, nechali v roce 1922 postavit mohutný památník. Pomník svobody tvořil vysoký podstavec, kde byla po jedné straně ztvárněna postava muže, možná osvobozujícího se z okovů, po druhé straně žena klečící nad hrobem s rukama zakrytou tváří. Ze staré fotografie už nelze přečíst nápis, který byl mezi oběma postavami, neznáme ani obsah nápisu nad postavou muže. Na podstavci stála vysoká socha ženy se štítem. Autorem památníku byl olomoucký sochař Julius Pelikán. Památník si však zachoval svou podobu pouze 17 let. Proč se tak stalo?

Po skončení 1. světové války se zdálo, že podobné hrůzy se nemohou už nikdy opakovat. Přesto uplynulo jen málo roků… Na samém začátku 2. větové války vyšlo nařízení, z něhož vyplynulo, že Pomník svobody v Cholině musí být zcela odstraněn. Symbolizoval totiž vlastenectví a odvahu. Po prvním německém nařízení byla část pomníku - socha ženy - opatrně rozebrána a zcela neporušena zakopána do země. Nařízení bylo splněno. Doba však byla zlá a lidé nejednotní.  Na základě udání a následného rozkazu byla socha v roce 1940 vykopána a před zraky Němců zcela zničena, rozbita na kousky. Přesto se našli odvážní občané Choliny, kteří před okupanty zachránili aspoň hlavu sochy. A zachráněná hlava, která je nyní vystavena v místním Hanáckém muzeu, všem připomíná, že Pomník svobody v Cholině skutečně stál a lidé byli i v dobách útlaku stateční.

Dnešní podoba cholinského památníku vychází z původního vzhledu. Zachovala se totiž část soklu, ta s plačící ženou. Po obvodu je nápis Bože žehnej těmto obětem světové války. Ke spodní části torza původního památníku byla po druhé světové válce přidána deska z tmavé žuly se jmény 17 padlých a čísly domů, kde žili. Nad jmény je nápis „Oběti 1. světové války 1914 – 1918, oběti 2. světové války 1939 – 1945. Nic víc. Deska neposkytuje další informace. Nejsou zde fotografie, ani věk padlých nebo kde jejich život skončil. Zřetelné není ani to, v které válce padli, ačkoliv tři jména naznačují, že šlo o 2. světovou válku. Např. Ladislav sova č. 149  – v koncentráku. 

Památník v Cholině tak, jak byl postaven po první světové válce, se sochou Svobody, je nenávratně pryč. Ale jeho malá část zůstala - odvážně zachráněná hlava sochy. V Hanáckém muzeu je jednou z nejvzácnějších exponátů a připomíná odvahu cholinských lidí.