Ze sbírek občanů a spolků byly po skončení 1. světové války v každé obci na Litovelsku postaveny pomníky se jmény padlých, většinou hodně mladých mužů. Aby rodiny měly aspoň kde položit kytičku a zapálit svíčku.
Pomníky připomínají a varují. Ani v 2. světové válce neměli padlí v 1. světové válce klid, jejich pomníky byly v ohrožení.

Příběh pomníku ve Vilémově.
Pomník obětem 1. světové války, zobrazující lva nad ležící dvouhlavou orlicí, byl vybudován v roce 1920 za přispění obce, sboru dobrovolných hasičů a členů tělocvičné jednoty Sokol. V průběhu 2. světové války bylo vážné nebezpečí, že bude odstraněn. Český lev, který svírá a rdousí dvouhlavou orlici by byl asi stěží tolerován. Proto se někteří místní občané, členové Sokola a Hasičského sboru, domluvili a sochu lva i s orlicí tajně sejmuli a po fošnách naložili na selský vůz a odvezli. Nastal problém kam s ním. Nakonec jeden občan navrhl sochu zahrabat do plevníku jeho humna. Tak se i stalo. O úkrytu věděl úzký okruh občanů, protože v případě prozrazení by hrozilo zatčení účastníků. Situace se zkomplikovala v létě roku 1944.  Ve Vilémově právě probíhaly žňové práce. V neděli odpoledne se nad Vilémovem přehnala silná bouře a blesk zapálil humno, ve kterém bylo sousoší ukryto. Občané hned začali hasit. Po chvíli dorazili i místní hasiči. Ti, kdo věděli, co humno skrývá, trnuli, aby ji někdo náhodně neobjevil. Při hašení se jeden hasící občan smekl a v plevách na cosi nasedl. Když se začal zajímat, co to je, bylo mu to sděleno s prosbou, aby se o této příhodě dál nešířil. 
Ke konci války byl lev vyhrabán z plev a znovu umístěn na původní místo.  A tak Vilémovský, slavně zachráněný lev, rdousí dvouhlavou orlici dodnes.

Další pomníky padlým najdete na tomto webu Zajímavosti/Sochy a pomníky