Liška Bystrouška, ta od nás, od Bouzova.Ta pravá sláva však na naši lišku teprve čekala. Brněnské Lidové noviny četl i hudební skladatel Leoš Janáček. Tak se mu příběhy nezbedné lišky zalíbily, že se rozhodl ji zhudebnit.
A sám k opeře napsal i libreto. Příhody lišky Bystroušky, jak operu nazval, však nekončí tak pohádkově jako v Těsnohlídkově bajce. Těsnohlídek ukončil příběh svatbou Bystroušky s lišákem Zlatohřbítkem a narozením liščat. A v Janáčkově opeře? Bystroušku zastřelí pytlák a z jejího ocasu nechá udělat štucel, tedy rukávník. Hrůza!
Opera Příhody lišky Bystroušky měla premiéru, jak jinak, v Národním divadle v Brně. Bylo to 6. listopadu 1924. A pak se stala jednou z nejhranějších oper světa!
Leoš Janáček téměř celý život prožil v Brně. Janáčkovo srdce však patřilo do Hukvald, kde se narodil. Tam se rád vracel a tam taky příběh své Bystroušky umístil. Jeho ne příliš šťastný život popisuje krásný český film Lev s bílou hřívou. Zemřely mu obě děti, syn ve 2,5 letech, dcera v 21. Janáčkův život byl trpký a jeho hudba zvláštní.
Hukvaldy na svého Janáčka a jeho lišku nezapomněly. V roce 1959 byla do obory poprvé umístěna socha Bystroušky a pamětní deska s textem: Leoši Janáčkovi na paměť prvního provedení opery Liška Bystrouška na Hukvaldech 20. VI. 1959 věnují myslivci a lesníci ostravského kraje. Liška však na svém místě vydržela pouhé dva měsíce. Ukradena. V roce 1962 se do obory vrátila Bystrouščina kopie a dělala lidem radost přes 50 let. Smutek ovládl Hukvaldy v roce 2015, kdy jejich lišku opět někdo ukradl. Na místě nyní stojí Liška Bystrouška III. Od r. 2016 a doufejme, že už navždy.
A jak to bylo dál? Pokračování příště.