Velká válka nebo taky světová, až po roku 1939 označovaná jako 1. světová válka, byla oficiálně ukončena 11. 11. 1918. Od 11 hod. zavládlo na všech frontách příměří. Podepsané bylo ve stejný den v 5.05 hod. německým velením ve štábním vagóně vrchního velitele dohodových vojsk, francouzského maršála Foche v Compiègne (Francie).

Na počátku války byl atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko -uherského trůnu dne 28. června 1914 v Sarajevu. Měsíc po atentátu, 28. července, vyhlásilo Rakousko - Uhersko jako odvetu válku Srbsku. Zpočátku se nezdálo, že válka dosáhne takových obrovských rozměrů. Na jejím konci, po dlouhých 4 letech, zůstaly na bojištích a v polních lazaretech miliony obětí z celého světa.

Po válce se svět změnil. Změnila se politická i náboženská situace, zanikly mocnosti a vnikly jiné, mnohé státy se osamostatnily. Během války byly vyvinuty nové strašné zbraně. Jejich strašlivá účinnost však myšlenky na další válku nezažehnala. Spíš naopak.

Mnoho rodin ztratilo ve válce své syny, manžele, otce. Zůstali v dalekých zemích, pohřbeni na místě, kde zemřeli. Pozůstalí neměli místo, kde by je mohli oplakávat. Myšlenky postavit padlým památník v místě bydliště, vznikaly hned po skončení bojů. Na návsích, náměstích a jiných významných místech byly odhaleny majestátní pomníky nebo jen skromnější pamětní desky. Válečné hroby. Nejsou to opravdové hroby, padlé vojáky však připomínají se vší důstojností.

V aktualitách tohoto webu se již po nějakou dobu věnujeme válečným hrobům - památníkům, které byly v obcích postaveny po skončení 1. světové války. Úvodní článek byl zveřejněn 6. 9. 2016.

K 100. výročí ukončení 1. světové války vydá Mikroregion Litovelsko knížku o válečných hrobech na Litovelsku. Bude se věnovat osudům těchto památníků. Nechce se tomu ani věřit, ale i ty musely bojovat o své přežití.